|
|
Bacterial life history strategies in gamma-irradiated arable soil receiving different microbial inocula
FARKOVÁ, Karolína
Půda obsahuje mimořádnou úroveň mikrobiální biodiverzity, která podporuje klíčové funkce ekosystému. Pochopení toho, jak se půdní mikrobiální společenstva v zemědělských ekosystémech utvářejí a jaké vlastnosti vykazují (tj. jaké funkce a služby zprostředkovávají), je nezbytné pro lepší předvídání důsledků ztráty biologické rozmanitosti. Tato práce analyzuje složení, diverzitu a životní strategie půdních bakteriálních společenstev po zavedení mikrobiálních společenstev z různých zdrojů (tj. půdy a kravských exkrementů) do sterilní půdy (ozářené -zářením). Výsledky ukazují, že bakterie z půdy a exkrementů se v -ozářené půdě úspěšně etablovaly a že složení a diverzita bakteriálních společenstev silně závisí na zdroji inokulace. Analýzy vybraných funkčních znaků prokázaly, že taxony časných kolonizátorů se vyznačovaly vyšším počtem kopií genu 16S rRNA, menšími genomy a zvýšenou pohyblivostí a schopností sporulace než původní půdní bakteriální společenstva. Kromě toho, přestože půdy vykazovaly podobné počáteční fyzikálně-chemické a biochemické vlastnosti, různá mikrobiální společenstva vytvářela podstatné rozdíly ve vlastnostech půdy a mikrobiálně zprostředkovaných funkcích. Tato práce přispívá k lepšímu pochopení toho, jak je složení bakteriálního společenstva důležité pro mikrobiální biodiverzitu v půdě a jak naopak může biodiverzita přispívat ke změnám půdní úrodnosti a aktivity bakterií prostřednictvím různých životních strategií a vlastností.
|
|
|
Diverzita květních funkčních znaků a její sezónní změny v alpínském prostředí
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Květní funkční znaky popisují vlastnosti květu a ty zprostředkovávají kontakt mezi entomogamními květy a jejich opylovači. Tyto znaky závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech. Variabilita jednotlivých květních funkčních znaků podél výškového gradientu směřuje k vyšší podobnosti ve vysokých nadmořských výškách, zatímco jejich celková diverzita se podél výškového gradientu příliš nemění. Co ale doposud nebylo studováno, je změna diverzity květních funkčních znaků v sezóně. A právě tou se zabývá tato práce. Konkrétně si klade za cíl ověřit hypotézu, zdali se mění diverzita květních funkčních znaků společenstev montánní a alpínské louky v průběhu vegetační sezóny. Tato práce také porovnává tuto diverzitu mezi zmíněnými loukami. Územím, na kterém probíhala tato práce, byly alpínská a montánní louka v oblasti Luční hory v Krkonošském národním parku. Na obou loukách byly měřeny morfologie a spektrální vlastnosti květů. Pětkrát během vegetační sezóny s intervalem tří týdnů byla měřena abundance kvetoucích druhů a početnost jejich květů. Vážením jednotlivých květních funkčních znaků druhovou abundancí byla získána diverzita znaků pro obě studované louky a pro každou měřenou část sezóny. Pomocí mnohorozměrné analýzy byly zjišťovány rozdíly v diverzitě mezi částmi sezóny a loukami. Současně byla...
|
|
|
Vzor jako funkční znak, případová studie na zlativkách rodu Mallomonas
Knotek, Petr ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Rychtecký, Pavel (oponent)
Vzory, které lze obdivovat na povrchu mnoha živých tvorů, se mimo nám dobře známý makroskopický svět vyskytují také u mnoha mikroskopických organismů. Nicméně jejich význam a funkce jsou na rozdíl od těch makroskopických prozatím jen velmi málo probádány. U rozsivek (Bacillariophyceae) a kokolitek (Haptophyceae) již vzniklo několik hypotéz zabývajících se funkcí jejich vzorovaných schránek. Jedna z hypotéz uvažuje o schránce jako o fotonické entitě, která by mohla odrážet UV záření pryč od buňky. Další se věnují spíše jejím mechanickým vlastnostem, které se řadí mezi ty nejpůsobivější v rámci biologických struktur. Schránku na svém povrchu mají také křemičité chrysomonády (Synurales, Stramenopiles). Jejich buňka je pokryta šupinami (o velikosti kolem 4 µm), které jsou velmi pravidelně uspořádány a na povrchu tvoří křemičitou schránku. Vzor na šupinách je přitom druhově specifický a během evoluce docházelo k jeho postupné modifikaci. Tato práce si klade za cíl posoudit, zda lze vzorování křemičitých šupin u řádu Synurales považovat za funkční znak, či zda se jedná o důsledek působení neutrální evoluce. Za účelem testování možných fotonických vlastností vzorovaných struktur, byla provedena dvojice růstových experimentů, při kterých byly experimentální kultury vystaveny UVA a UVB záření. Současně byl...
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Vztah velikosti genomu mykobionta s ekologickou strategií lišejníků
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Jak bude organismus vypadat, je definováno jeho DNA. Nejen informace obsažená v DNA, ale i samotná velikost genomu však může ovlivnit, jak daný organismus funguje. Narozdíl od mnoha údajů pro jiné skupiny organismů, u lišejníků (jejich mykobiontů) je známo jen velmi omezené množství velikostí genomů. Vzhledem k tomu bylo možné dosud jen spekulovat o možných spojitostech mezi velikostí genomu a ekologií lišejníků. V rámci své práce jsem za použití průtokové cytometrie úspěšně změřila velikost genomu u 50 druhů lišejníků. Abych rozeznala vliv fylogenetických vztahů mezi druhy na velikost jejich genomu, udělala jsem molekulární fylogenetickou analýzu 141 druhů se známou velikostí genomu. Fylogenetickou analýzu jsem založila na dvou genech - ITS a mtSSU. Statisticky jsem analyzovala dataset sestávají z údajů o naměřené velikosti genomu, ekologicky relevantních vlastností lišejníků a fylogenetického stromu, který jsem vytvořila. Zjistila jsem možnou souvislost mezi velikostí genomu a substrátovou preferencí, vegetativním rozmnožováním a typem fotobionta lišejníku. Ve vhodném výběru druhů lišejníků pro srovnání lze nalézt spojení mezi velikostí genomu a životní strategií druhu. Druhy s velkými genomy častěji spadají do kategorie K-stratégů, druhy s menšími genomy jsou spíše r-strategické. Nově jsem určila...
|
|
|
Funkční diverzita květů ve společenstvech alpínských rostlin
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Vysokohorské prostředí se od dalších biomů liší speciálními abiotickými podmínkami prostředí, které ovlivňují zdejší rostlinná společenstva. Podél výškového gradientu se mění druhové složení rostlinných společenstev, vegetativní i generativní funkční znaky rostlin, i abundance a druhové složení jejich opylovačů. Tato práce se zabývá zejména květními funkčními znaky (morfologií květů, barvou květů a chemickými znaky) a jejich diverzitou podél výškového gradientu. Zároveň se snaží najít všeobecné trendy, které charakterizují změny těchto znaků. Hlavními vlivy, které působí na proměnlivost funkčních znaků květů, jsou především opylovači a abiotické faktory prostředí. Funkční znaky květů vysokohorských rostlin se mění podle množství a preferencí dostupných opylovačů. Dominantními opylovači vysokohorského prostředí jsou dvoukřídlí, proto jsou zdejší rostlinné druhy svými květními funkčními znaky přizpůsobené zejména jim. Květní znaky se ovšem mění i v závislosti na abiotických faktorech, které mohou působit opačným směrem než faktory biotické. Vzhledem ke komplexitě faktorů působících na vysokohorské rostlinné systémy, nelze jednoznačné popsat zákonitosti změn květních znaků podél výškového gradientu. Jsou zde však patrné určité trendy.
|
|
|
Ekologie lišejníků ve vztahu s funkční diverzitou a velikostí genomu
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent)
Eliška Konečná Ekologie lišejníků ve vztahu s funkční diverzitou a velikostí genomu Abstrakt Bakalářská práce se v první části věnuje výčtu a charakterizaci funkčních znaků lišejníků a shrnutí známých závislostí konkrétních znaků na ekologických faktorech prostředí. V druhé části práce je rozebrána problematika měření velikosti genomu obecně a souhrn poznatků o velikostech genomů u lišejníků. Součástí druhé části je také nastínění vztahu velikosti genomu s ekologií organismů, který by mohl být v budoucnu zkoumán i u lišejníků. Klíčová slova: funkční znaky, lišejníky, mykobiont, velikost genomu
|
|
|
Vybrané aspekty vlivu bezobratlých herbivorů na složení travinného společenstva
HRUBÁ, Karolína
První část práce se zabývá ztrátou plochy listu způsobenou herbivorií bezobratlých v průběhu sezóny. Zkoumám, jak vybrané funkční vlastnosti ovlivňují chutnost (atraktivitu) rostlinných druhů. V další části zjišťuji jaký mají herbivorie a gapy (mezery v porostu) vliv na uchycování semenáčů. A poslední část práce se zabývá vlivem herbivorie terestrických plžů na kompetiční vztahy mezi vybranými druhy rostlin.
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
host ::
RSS.